Projekt Stínadla 2.0 poutá od svého zveřejnění velkou pozornost. Po zásluze. Soukromý investor se na severu Čech chce pustit do rozsáhlé rekonstrukce stadionu za více než 1 miliardu korun. Jenže cesta ke splnění limitů je v tuzemsku náročnější než třeba v Německu. “Prostě mi jen řekli, že je to takhle předepsaný,” říká o tvrdých limitech architekt stadionu Jakub Kail ze studia Rotagroup.
Stadiony.Blog: V uplynulých letech jsme mluvili s několika architekty nových stadionů a všichni se shodli, že postavit v České republice nějaká moderní stánek je problém. Na vině jsou extrémně striktní předpisy. Bylo to omezení i v případě nových Stínadel?
Jakub Kail: Je to tak, např. požárně bezpečnostní předpisy jsou u nás velmi přísné. Když jsme začali řešit projekt, zjistili jsme, že kdybychom šli konvenční metodou, tak bychom narazili na velká omezení a problémy. Jedná se o velký shromažďovací prostor, kde řešíte tzv. mezní délku úniku. Ta je 40 metrů z nejvzdálenějšího místa na stadionu ven z objektu. Viděli jsme několik zahraničních stadionů a argumentovali jsme projektantům PBŘ, že to takhle ale nikde není. Reakcí bylo, že při dodržení standardních předpisů to takto u nás být musí.
Jak jste to tedy nakonec vyřešili?
Přistoupili jsme na metodu simulace evakuace. Museli jsme prokázat, že do 15 minut dokážeme evakuovat celý stadion, a to jak v režimu koncert, tak v režimu fotbal. Představte si to tak, že do simulace, kterou provádí Báňská univerzita, se zadává věková skladba návštěvníků, přiřazuje se rychlost jednotlivých skupin a např. i reakční doba. Jedná se o aktuální statistické údaje. Za mě je to v 21. století nejvíce průkazné.
Problém v téhle problematice často bývá i to, že v každém kraji v České republice si experti na požární předpisy vykládají zákon po svém…
Ano, je to tak. Výklad jednotlivých předpisů může být často vyložen různými způsoby. Někdy stačí čárka ve větě a výklad může být úplně jiný.
Při tvorbě nových Stínadel jste objezdili řadu zahraničních stadionů. Objevili jste něco, co se pak v Česku nepodařilo prosadit?
To se úplně nestalo, byť jsou prvky, které se do stadionu už dispozičně prostě nevešly. Například v San Sebastianu se nám velmi líbila prosklená VIP místnost hned vedle hráčského tunelu, kam můžete před zápasem pozvat vybrané partnery či fanoušky, kteří jsou opravdu “na dotek” hráčů.
Jak se vám vůbec podařilo naplnit vstupní požadavky fotbalového klubu Teplice při přípravě nových Stínadel?
Obecně jsme si stanovili, že se musí jednat o moderní stadion se špičkovým komfortem jak pro diváky, tak pro hráče. To znamená moderní zázemí pro týmy a moderní hospitality prostory v dostatečné kapacitě pro fanoušky, ať už se jedná o počet občerstvovacích stánků a toalet, nebo o dostatek volného prostoru pro fanoušky. Dále se důkladně řešila venkovní rozptylová plocha, která má tvořit bezpečný a příjemný prostor jako součást stadionu.
Právě to okolí stadionu je v posledních letech pro české kluby vlastně velmi důležité. Jak jste k jeho tvorbě přistupovali?
V dnešní době už bych řekl, že venkovní rozptylové plochy jsou skoro stejně důležité jako stadion samotný. Mělo by se jednat o bezpečný, přehledný a příjemný prostor nejen pro fanoušky a měl by přispívat k dobré atmosféře. Chceme, aby se jednalo o místo, kde se budou fanoušci setkávat před a po zápase a aby to byl přirozený veřejný prostor mimo zápasy.
Co by se na stadionu kromě fotbalu a koncertu mělo ještě dít?
Tohle jsme hodně řešili v německé Jeně, kde se nám velmi věnovali. Z jejich strany bylo jasné sdělení: navrhněte stadion tak, aby byl využitelný co nejvíce dní v roce. Ať to není jen o fotbale jednou za 14 dní. Musíte tam mít multifunkční sály, skyboxy, které se dají pronajímat jako zasedací místnosti, komerční prostory a služby. Co jsme mohli, to jsme zapracovali a ještě budeme, aby stadion mohli využívat všichni občané třeba i díky akcím a spolupráci s městem.
Když mluvíte o městu, dá se popsat, jak byli politici lokální či krajští nakloněni myšlence takto upravit stadion? Dříve byl mezi nimi často ten negativní předsudek, že sportovní infrastruktura znamená problémy, hluk, mnoho lidí…
V našem případě byly ohlasy ze strany politických zástupců velice pozitivní, ale jedná se jen o můj pocit. Snad to bylo pozitivně přijato i jako celek. Určitý vliv na to má, že se jedná o modernizaci – rekonstrukci ve stabilizovaném území, a dopady na okolí a město jsou vlastně stávající a nebudou se diametrálně měnit. Jenom obecně, jak bude sportovní infrastruktura přijímána, opravdu záleží na konkrétním případě a podmínkách. Přál bych si, aby sportovní stavby byly přijímány pozitivně.
Zpět ještě ke stadionu. Obecně u moderních fotbalových stadionů platí, že náklady v přepočtu na jedno sedadlo jsou někde kolem 125 tisíc korun. Je to i případ nových Stínadel?
My jsme s Accolade udělali propočty, kdy jsme na základě analýzy veřejných dat a veřejných výroků došli k tomu, že bychom se měli dostat velmi hrubě na náklady někde 1 – 1,5 miliardy korun.
Obecně platí, že u západní a severní tribuně k tomu přistupujeme skoro jako k administrativnímu objektu. Naopak u zbylých dvou tribun jde vlastně o rekonstrukci a v současné době je ještě těžké odhadnout, co všechno tam na nás čeká.
K jakým významným krokům v celém projektu by mělo během letošního roku ještě dojít?
Do dvou měsíců bychom měli mít hotovou projektovou dokumentaci a podávat na dotčené orgány. Kdyby šlo všechno dobře, tak bychom chtěli mít do konce roku povolení. To je nejdůležitější. Jakmile máte schváleno, tak už se pak dá debatovat dále o konkrétní výstavbě.
Zdroj: Stadiony.blog, FK Teplice
Leave a comment